Shri Purush Suktam
Complete Lyrics, Meaning, Benefits & Significance
Shri Purush Suktam is one of the most sacred and revered Vedic hymns found in the Rigveda (Mandala 10, Sukta 90).
It glorifies the Supreme Cosmic Being, known as Purusha, and beautifully describes the creation of the universe,
the unity of all existence, and the eternal principles of Sanatan Dharma.
Traditionally recited during Vedic yajnas, temple worship, गृहप्रवेश (housewarming ceremonies),
and other auspicious occasions,
Shri Purush Suktam is regarded as a powerful prayer for invoking divine blessings, prosperity, peace, and spiritual well-being.
On this page, you can read the complete Shri Purush Suktam in Sanskrit, along with its IAST transliteration,
meanings in English, Hindi, and Marathi, benefits, chanting method, spiritual significance, and answers to frequently asked questions.
It glorifies the Supreme Cosmic Being, known as Purusha, and beautifully describes the creation of the universe,
the unity of all existence, and the eternal principles of Sanatan Dharma.
Traditionally recited during Vedic yajnas, temple worship, गृहप्रवेश (housewarming ceremonies),
and other auspicious occasions,
Shri Purush Suktam is regarded as a powerful prayer for invoking divine blessings, prosperity, peace, and spiritual well-being.
On this page, you can read the complete Shri Purush Suktam in Sanskrit, along with its IAST transliteration,
meanings in English, Hindi, and Marathi, benefits, chanting method, spiritual significance, and answers to frequently asked questions.
What is Shri Purush Suktam? | Origin & Importance
Shri Purush Suktam is a revered Vedic hymn traditionally found in Rigveda (Mandala 10, Sukta 90).
It presents the philosophical concept of the Cosmic Purusha (Supreme Being) from whom the entire universe originates.
The hymn explains the unity of all creation, the interconnectedness of living beings,
and the eternal order of the universe according to Vedic thought. Because of its profound spiritual teachings,
Shri Purush Suktam continues to be recited during Vedic yajnas, temple rituals,
consecration ceremonies, and daily worship across many Hindu traditions.
It presents the philosophical concept of the Cosmic Purusha (Supreme Being) from whom the entire universe originates.
The hymn explains the unity of all creation, the interconnectedness of living beings,
and the eternal order of the universe according to Vedic thought. Because of its profound spiritual teachings,
Shri Purush Suktam continues to be recited during Vedic yajnas, temple rituals,
consecration ceremonies, and daily worship across many Hindu traditions.
श्री पुरुषसूक्त म्हणजे काय?
श्री पुरुषसूक्त हे ऋग्वेदातील (मंडल १०, सूक्त ९०) एक अत्यंत पवित्र आणि प्राचीन वैदिक सूक्त आहे.
या सूक्तामध्ये विश्वनिर्मिती, परमपुरुषाचे स्वरूप आणि संपूर्ण सृष्टीची उत्पत्ती यांचे सुंदर वर्णन केले आहे.
विविध वैदिक यज्ञ, पूजा, गृहप्रवेश आणि शुभ धार्मिक विधींमध्ये श्री पुरुषसूक्ताचे श्रद्धेने पठण केले जाते
या सूक्तामध्ये विश्वनिर्मिती, परमपुरुषाचे स्वरूप आणि संपूर्ण सृष्टीची उत्पत्ती यांचे सुंदर वर्णन केले आहे.
विविध वैदिक यज्ञ, पूजा, गृहप्रवेश आणि शुभ धार्मिक विधींमध्ये श्री पुरुषसूक्ताचे श्रद्धेने पठण केले जाते
श्री पुरुषसूक्त क्या है?
श्री पुरुषसूक्त ऋग्वेद (मंडल 10, सूक्त 90) का एक अत्यंत पवित्र एवं प्राचीन वैदिक सूक्त है।
इसमें परम पुरुष के दिव्य स्वरूप, संपूर्ण सृष्टि की उत्पत्ति तथा ब्रह्मांड की रचना का वर्णन किया गया है।
वैदिक यज्ञ, पूजा, गृह प्रवेश तथा अनेक शुभ धार्मिक अवसरों पर श्रद्धा के साथ श्री पुरुषसूक्त का पाठ किया जाता है।
इसमें परम पुरुष के दिव्य स्वरूप, संपूर्ण सृष्टि की उत्पत्ति तथा ब्रह्मांड की रचना का वर्णन किया गया है।
वैदिक यज्ञ, पूजा, गृह प्रवेश तथा अनेक शुभ धार्मिक अवसरों पर श्रद्धा के साथ श्री पुरुषसूक्त का पाठ किया जाता है।
Shri Purush Suktam Lyrics
श्री पुरुषसूक्त संपूर्ण पाठ
ॐ
सहस्रशीर्षा पुरुषः सहस्राक्षः सहस्रपात् । स भूमिं विश्वतो वृत्वा अत्यतिष्ठद्दशाङ्गुलम् ॥१॥
पुरुष एवेदं सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यम् । उतामृतत्वस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ॥२॥
एतावानस्य महिमा अतो ज्यायाँश्च पूरुषः । पादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ॥३॥
त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुषः पादोऽस्येहाभवत्पुनः । ततो विष्वङ्व्यक्रामत्साशनानशने अभि ॥४॥
तस्माद्विराडजायत विराजो अधि पुरुषः । स जातो अत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुरः ॥५॥
यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत । वसन्तोऽस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः ॥६॥
सप्तास्यासन् परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः । देवा यद्यज्ञं तन्वानाः अबध्नन् पुरुषं पशुम् ॥७॥
तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन् पुरुषं जातमग्रतः । तेन देवा अयजन्त साध्या ऋषयश्च ये ॥८॥
तस्माद्यज्ञात्सर्वहुतः सम्भृतं पृषदाज्यम् । पशूँस्तांश्चक्रे वायव्यानारण्यान्ग्राम्याश्च ये ॥९॥
तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत ऋचः सामानि जज्ञिरे । छन्दांसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ॥१०॥
तस्मादश्वा अजायन्त ये के चोभयादतः । गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाता अजावयः ॥११॥
यत्पुरुषं व्यदधुः कतिधा व्यकल्पयन् । मुखं किमस्य कौ बाहू का ऊरू पादा उच्येते ॥१२॥
ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीद्बाहू राजन्यः कृतः । ऊरू तदस्य यद्वैश्यः पद्भ्यां शूद्रो अजायत ॥१३॥
चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षोः सूर्यो अजायत । मुखादिन्द्रश्चाग्निश्च प्राणाद्वायुरजायत ॥१४॥
नाभ्या आसीदन्तरिक्षं शीर्ष्णो द्यौः समवर्तत । पद्भ्यां भूमिर्दिशः श्रोत्रात्तथा लोकानकल्पयन् ॥१५॥
वेदाहमेतं पुरुषं महान्तम् आदित्यवर्णं तमसः परस्तात् । सर्वाणि रूपाणि विचित्य धीरः नामानि कृत्वाऽभिवदन् यदास्ते ॥१६॥
धाता पुरस्ताद्यमुदाजहार शक्रः प्रविद्वान्प्रदिशश्चतस्रः । तमेवं विद्वानमृत इह भवति नान्यः पन्था अयनाय विद्यते ॥१७॥
यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् । ते ह नाकं महिमानः सचन्ते यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः ॥१८॥
अद्भ्यः सम्भूतः पृथिव्यै रसाच्च विश्वकर्मणः समवर्तताधि । तस्य त्वष्टा विदधद्रूपमेति तत्पुरुषस्य विश्वमाजानमग्रे ॥१९॥
वेदाहमेतं पुरुषं महान्तम् आदित्यवर्णं तमसः परस्तात् । तमेवं विद्वानमृत इह भवति नान्यः पन्था विद्यतेऽयनाय ॥ २०
प्रजापतिश्चरति गर्भे अन्तः अजायमानो बहुधा विजायते । तस्य धीराः परिजानन्ति योनिं मरीचीनां पदमिच्छन्ति वेधसः ॥२१॥
यो देवेभ्य आतपति यो देवानां पुरोहितः । पूर्वो यो देवेभ्यो जातो नमो रुचाय ब्राह्मये ॥२२॥
रुचं ब्राह्मं जनयन्तो देवा अग्रे तदब्रुवन् । यस्त्वैवं ब्राह्मणो विद्यात्तस्य देवा असन् वशे ॥२३॥
ह्रीश्च ते लक्ष्मीश्च पत्न्यौ अहोरात्रे पार्श्वे । नक्षत्राणि रूपम् अश्विनौ व्यात्तम् ॥
इष्टं मनिषाण । अमुं मनिषाण । सर्वं मनिषाण ॥
ॐ तच्छं योरावृणीमहे ।
गातुं यज्ञाय । गातुं यज्ञपतये ।
दैवी स्वस्तिरस्तु नः । स्वस्तिर्मानुषेभ्यः ।
ऊर्ध्वं जिगातु भेषजम् ।
शं नो अस्तु द्विपदे ।
शं चतुष्पदे ॥
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥
सहस्रशीर्षा पुरुषः सहस्राक्षः सहस्रपात् । स भूमिं विश्वतो वृत्वा अत्यतिष्ठद्दशाङ्गुलम् ॥१॥
पुरुष एवेदं सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यम् । उतामृतत्वस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ॥२॥
एतावानस्य महिमा अतो ज्यायाँश्च पूरुषः । पादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ॥३॥
त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुषः पादोऽस्येहाभवत्पुनः । ततो विष्वङ्व्यक्रामत्साशनानशने अभि ॥४॥
तस्माद्विराडजायत विराजो अधि पुरुषः । स जातो अत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुरः ॥५॥
यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत । वसन्तोऽस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः ॥६॥
सप्तास्यासन् परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः । देवा यद्यज्ञं तन्वानाः अबध्नन् पुरुषं पशुम् ॥७॥
तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन् पुरुषं जातमग्रतः । तेन देवा अयजन्त साध्या ऋषयश्च ये ॥८॥
तस्माद्यज्ञात्सर्वहुतः सम्भृतं पृषदाज्यम् । पशूँस्तांश्चक्रे वायव्यानारण्यान्ग्राम्याश्च ये ॥९॥
तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत ऋचः सामानि जज्ञिरे । छन्दांसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ॥१०॥
तस्मादश्वा अजायन्त ये के चोभयादतः । गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाता अजावयः ॥११॥
यत्पुरुषं व्यदधुः कतिधा व्यकल्पयन् । मुखं किमस्य कौ बाहू का ऊरू पादा उच्येते ॥१२॥
ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीद्बाहू राजन्यः कृतः । ऊरू तदस्य यद्वैश्यः पद्भ्यां शूद्रो अजायत ॥१३॥
चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षोः सूर्यो अजायत । मुखादिन्द्रश्चाग्निश्च प्राणाद्वायुरजायत ॥१४॥
नाभ्या आसीदन्तरिक्षं शीर्ष्णो द्यौः समवर्तत । पद्भ्यां भूमिर्दिशः श्रोत्रात्तथा लोकानकल्पयन् ॥१५॥
वेदाहमेतं पुरुषं महान्तम् आदित्यवर्णं तमसः परस्तात् । सर्वाणि रूपाणि विचित्य धीरः नामानि कृत्वाऽभिवदन् यदास्ते ॥१६॥
धाता पुरस्ताद्यमुदाजहार शक्रः प्रविद्वान्प्रदिशश्चतस्रः । तमेवं विद्वानमृत इह भवति नान्यः पन्था अयनाय विद्यते ॥१७॥
यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् । ते ह नाकं महिमानः सचन्ते यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः ॥१८॥
अद्भ्यः सम्भूतः पृथिव्यै रसाच्च विश्वकर्मणः समवर्तताधि । तस्य त्वष्टा विदधद्रूपमेति तत्पुरुषस्य विश्वमाजानमग्रे ॥१९॥
वेदाहमेतं पुरुषं महान्तम् आदित्यवर्णं तमसः परस्तात् । तमेवं विद्वानमृत इह भवति नान्यः पन्था विद्यतेऽयनाय ॥ २०
प्रजापतिश्चरति गर्भे अन्तः अजायमानो बहुधा विजायते । तस्य धीराः परिजानन्ति योनिं मरीचीनां पदमिच्छन्ति वेधसः ॥२१॥
यो देवेभ्य आतपति यो देवानां पुरोहितः । पूर्वो यो देवेभ्यो जातो नमो रुचाय ब्राह्मये ॥२२॥
रुचं ब्राह्मं जनयन्तो देवा अग्रे तदब्रुवन् । यस्त्वैवं ब्राह्मणो विद्यात्तस्य देवा असन् वशे ॥२३॥
ह्रीश्च ते लक्ष्मीश्च पत्न्यौ अहोरात्रे पार्श्वे । नक्षत्राणि रूपम् अश्विनौ व्यात्तम् ॥
इष्टं मनिषाण । अमुं मनिषाण । सर्वं मनिषाण ॥
ॐ तच्छं योरावृणीमहे ।
गातुं यज्ञाय । गातुं यज्ञपतये ।
दैवी स्वस्तिरस्तु नः । स्वस्तिर्मानुषेभ्यः ।
ऊर्ध्वं जिगातु भेषजम् ।
शं नो अस्तु द्विपदे ।
शं चतुष्पदे ॥
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥
Shri Purush Suktam (IAST Transliteration)
oṃ
atha śrī puruṣasūktam
oṃ sahasraśīrṣā puruṣaḥ sahasrākṣaḥ sahasrapāt |
sa bhūmiṃ viśvato vṛtvā atyatiṣṭhad daśāṅgulam ||1||
puruṣa evedaṃ sarvaṃ yad bhūtaṃ yac ca bhavyam | utāmṛtatvasyeśāno yad annenātirohati ||2||
etāvān asya mahimā ato jyāyāṃś ca pūruṣaḥ | pādo ‘sya viśvā bhūtāni tripād asyāmṛtaṃ divi ||3||
tripād ūrdhva udait puruṣaḥ pādo ‘syehābhavat punaḥ | tato viṣvaṅ vyakrāmat sāśanānaśane abhi ||4||
tasmād virāḍ ajāyata virājo adhi pūruṣaḥ | sa jāto atyaricyata paścād bhūmim atho puraḥ ||5||
yat puruṣeṇa haviṣā devā yajñam atanvata | vasanto ‘syāsīd ājyam grīṣma idhmaḥ śarad dhaviḥ ||6||
saptāsyāsan paridhayas triḥ sapta samidhaḥ kṛtāḥ | devā yad yajñaṃ tanvānāḥ abadhnan puruṣaṃ paśum ||7||
taṃ yajñaṃ barhiṣi praukṣan puruṣaṃ jātam agrataḥ | tena devā ayajanta sādhyā ṛṣayaś ca ye ||8||
tasmād yajñāt sarvahutaḥ sambhṛtaṃ pṛṣadājyam | paśūn tāṃś cakre vāyavyān āraṇyān grāmyāś ca ye ||9||
tasmād yajñāt sarvahuta ṛcaḥ sāmāni jajñire | chandāṃsi jajñire tasmāt yajus tasmād ajāyata ||10||
tasmād aśvā ajāyanta ye ke cobhayādataḥ | gāvo ha jajñire tasmāt tasmāj jātā ajāvayaḥ ||11||
yat puruṣaṃ vyadadhuḥ katidhā vyakalpayan | mukhaṃ kimasya kau bāhū kā ūrū pādā ucyete ||12||
brāhmaṇo ‘sya mukham āsīd bāhū rājanyaḥ kṛtaḥ | ūrū tad asya yad vaiśyaḥ padbhyāṃ śūdro ajāyata ||13||
candramā manaso jātaś cakṣoḥ sūryo ajāyata | mukhād indraś cāgniś ca prāṇād vāyur ajāyata ||14||
nābhyā āsīd antarikṣaṃ śīrṣṇo dyauḥ samavartata | padbhyāṃ bhūmir diśaḥ śrotrāt tathā lokān akalpayan ||15||
vedāham etaṃ puruṣaṃ mahāntam ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastāt | sarvāṇi rūpāṇi vicitya dhīraḥ nāmāni kṛtvābhivadan yad āste ||16||
dhātā purastād yam udājahāra śakraḥ pravidvān pradiśaś catasraḥ | tam evaṃ vidvān amṛta iha bhavati nānyaḥ panthā ayanāya vidyate ||17||
yajñena yajñam ayajanta devās tāni dharmāṇi prathamāny āsan | te ha nākaṃ mahimānaḥ sacante yatra pūrve sādhyāḥ santi devāḥ ||18||
adbhyaḥ sambhūtaḥ pṛthivyai rasāc ca viśvakarmaṇaḥ samavartatādhi | tasya tvaṣṭā vidadhad rūpam eti tat puruṣasya viśvam ājānam agre ||19||
vedāham etaṃ puruṣaṃ mahāntam ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastāt | tam evaṃ vidvān amṛta iha bhavati nānyaḥ panthā vidyate ‘yanāya ||20||
prajāpatiś carati garbhe antaḥ ajāyamāno bahudhā vijāyate | tasya dhīrāḥ parijānanti yoniṃ marīcīnāṃ padam icchanti vedhasaḥ ||21||
yo devebhya ātapati yo devānāṃ purohitaḥ | pūrvo yo devebhyo jātaḥ namo rucāya brāhmaye ||22||
rucaṃ brāhmaṃ janayanto devā agre tad abruvan | yas tvaivaṃ brāhmaṇo vidyāt tasya devā asan vaśe ||23||
hrīś ca te lakṣmīś ca patnyau ahorātre pārśve | nakṣatrāṇi rūpam aśvinau vyāttam ||
iṣṭaṃ maniṣāṇa | amuṃ maniṣāṇa | sarvaṃ maniṣāṇa ||
oṃ tac chaṃ yor āvṛṇīmahe |
gātuṃ yajñāya | gātuṃ yajñapataye |
daivī svastir astu naḥ | svastir mānuṣebhyaḥ |
ūrdhvaṃ jigātu bheṣajam |
śaṃ no astu dvipade |
śaṃ catuṣpade ||
oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ||
oṃ sahasraśīrṣā puruṣaḥ sahasrākṣaḥ sahasrapāt |
sa bhūmiṃ viśvato vṛtvā atyatiṣṭhad daśāṅgulam ||1||
puruṣa evedaṃ sarvaṃ yad bhūtaṃ yac ca bhavyam | utāmṛtatvasyeśāno yad annenātirohati ||2||
etāvān asya mahimā ato jyāyāṃś ca pūruṣaḥ | pādo ‘sya viśvā bhūtāni tripād asyāmṛtaṃ divi ||3||
tripād ūrdhva udait puruṣaḥ pādo ‘syehābhavat punaḥ | tato viṣvaṅ vyakrāmat sāśanānaśane abhi ||4||
tasmād virāḍ ajāyata virājo adhi pūruṣaḥ | sa jāto atyaricyata paścād bhūmim atho puraḥ ||5||
yat puruṣeṇa haviṣā devā yajñam atanvata | vasanto ‘syāsīd ājyam grīṣma idhmaḥ śarad dhaviḥ ||6||
saptāsyāsan paridhayas triḥ sapta samidhaḥ kṛtāḥ | devā yad yajñaṃ tanvānāḥ abadhnan puruṣaṃ paśum ||7||
taṃ yajñaṃ barhiṣi praukṣan puruṣaṃ jātam agrataḥ | tena devā ayajanta sādhyā ṛṣayaś ca ye ||8||
tasmād yajñāt sarvahutaḥ sambhṛtaṃ pṛṣadājyam | paśūn tāṃś cakre vāyavyān āraṇyān grāmyāś ca ye ||9||
tasmād yajñāt sarvahuta ṛcaḥ sāmāni jajñire | chandāṃsi jajñire tasmāt yajus tasmād ajāyata ||10||
tasmād aśvā ajāyanta ye ke cobhayādataḥ | gāvo ha jajñire tasmāt tasmāj jātā ajāvayaḥ ||11||
yat puruṣaṃ vyadadhuḥ katidhā vyakalpayan | mukhaṃ kimasya kau bāhū kā ūrū pādā ucyete ||12||
brāhmaṇo ‘sya mukham āsīd bāhū rājanyaḥ kṛtaḥ | ūrū tad asya yad vaiśyaḥ padbhyāṃ śūdro ajāyata ||13||
candramā manaso jātaś cakṣoḥ sūryo ajāyata | mukhād indraś cāgniś ca prāṇād vāyur ajāyata ||14||
nābhyā āsīd antarikṣaṃ śīrṣṇo dyauḥ samavartata | padbhyāṃ bhūmir diśaḥ śrotrāt tathā lokān akalpayan ||15||
vedāham etaṃ puruṣaṃ mahāntam ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastāt | sarvāṇi rūpāṇi vicitya dhīraḥ nāmāni kṛtvābhivadan yad āste ||16||
dhātā purastād yam udājahāra śakraḥ pravidvān pradiśaś catasraḥ | tam evaṃ vidvān amṛta iha bhavati nānyaḥ panthā ayanāya vidyate ||17||
yajñena yajñam ayajanta devās tāni dharmāṇi prathamāny āsan | te ha nākaṃ mahimānaḥ sacante yatra pūrve sādhyāḥ santi devāḥ ||18||
adbhyaḥ sambhūtaḥ pṛthivyai rasāc ca viśvakarmaṇaḥ samavartatādhi | tasya tvaṣṭā vidadhad rūpam eti tat puruṣasya viśvam ājānam agre ||19||
vedāham etaṃ puruṣaṃ mahāntam ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastāt | tam evaṃ vidvān amṛta iha bhavati nānyaḥ panthā vidyate ‘yanāya ||20||
prajāpatiś carati garbhe antaḥ ajāyamāno bahudhā vijāyate | tasya dhīrāḥ parijānanti yoniṃ marīcīnāṃ padam icchanti vedhasaḥ ||21||
yo devebhya ātapati yo devānāṃ purohitaḥ | pūrvo yo devebhyo jātaḥ namo rucāya brāhmaye ||22||
rucaṃ brāhmaṃ janayanto devā agre tad abruvan | yas tvaivaṃ brāhmaṇo vidyāt tasya devā asan vaśe ||23||
hrīś ca te lakṣmīś ca patnyau ahorātre pārśve | nakṣatrāṇi rūpam aśvinau vyāttam ||
iṣṭaṃ maniṣāṇa | amuṃ maniṣāṇa | sarvaṃ maniṣāṇa ||
oṃ tac chaṃ yor āvṛṇīmahe |
gātuṃ yajñāya | gātuṃ yajñapataye |
daivī svastir astu naḥ | svastir mānuṣebhyaḥ |
ūrdhvaṃ jigātu bheṣajam |
śaṃ no astu dvipade |
śaṃ catuṣpade ||
oṃ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ ||
Note: The following is the traditional Vedic text of Shri Purush Suktam in Devanagari.
Different Vedic traditions may have minor variations in recitation or the inclusion of supplementary verses.
The version presented here follows a widely recited traditional form.
Shri Purush Suktam Meaning
Shri Purush Suktam explains that the entire universe originates from the Supreme Cosmic Being,known as Purusha.
The hymn symbolizes the unity of creation and teaches that all beings are interconnected through the Divine.
Its verses inspire humility, devotion, gratitude, and a deeper understanding of the eternal principles of Sanatan Dharma.
The hymn symbolizes the unity of creation and teaches that all beings are interconnected through the Divine.
Its verses inspire humility, devotion, gratitude, and a deeper understanding of the eternal principles of Sanatan Dharma.
श्री पुरुषसूक्ताचा अर्थ
श्री पुरुषसूक्तातील प्रत्येक मंत्र परमपुरुषाचे विश्वरूप, सृष्टीची निर्मिती आणि सर्व जीवांमधील एकत्व यांचे वर्णन करतो.
या सूक्ताचा अर्थ समजून घेतल्याने वैदिक तत्त्वज्ञानाची अधिक चांगली समज विकसित होते.
या सूक्ताचा अर्थ समजून घेतल्याने वैदिक तत्त्वज्ञानाची अधिक चांगली समज विकसित होते.
श्री पुरुषसूक्त का अर्थ
श्री पुरुषसूक्त के प्रत्येक मंत्र में परम पुरुष के विराट स्वरूप, सृष्टि की उत्पत्ति तथा समस्त जीवों की एकता का वर्णन किया गया है।
इसका अर्थ समझने से वैदिक दर्शन और सनातन धर्म के मूल सिद्धांतों की बेहतर समझ प्राप्त होती है।
इसका अर्थ समझने से वैदिक दर्शन और सनातन धर्म के मूल सिद्धांतों की बेहतर समझ प्राप्त होती है।
Benefits of Shri Purush Suktam
Devotees traditionally recite Shri Purush Suktam with faith and reverence as part of their spiritual practice.
It is regarded as a sacred Vedic hymn that inspires devotion, inner peace, gratitude, and contemplation of the Divine.
It is regarded as a sacred Vedic hymn that inspires devotion, inner peace, gratitude, and contemplation of the Divine.
- Strengthens devotion towards the Supreme Lord.
- Promotes inner peace and spiritual harmony.
- Inspires positive thinking and gratitude.
- Encourages understanding of Vedic philosophy.
- Creates a spiritually uplifting atmosphere during worship.
- Supports regular meditation and spiritual discipline.
- Invokes divine blessings during auspicious ceremonies.
श्री पुरुषसूक्ताचे फायदे
श्री पुरुषसूक्ताचे श्रद्धेने पठण केल्याने मनःशांती, आध्यात्मिक उन्नती, सकारात्मक विचार आणि परमेश्वरावरील भक्ती दृढ होण्यास मदत होते.
धार्मिक विधी आणि शुभ प्रसंगी याचे पठण विशेष मंगलकारी मानले जाते.
धार्मिक विधी आणि शुभ प्रसंगी याचे पठण विशेष मंगलकारी मानले जाते.
श्री पुरुषसूक्त के लाभ
श्री पुरुषसूक्त का श्रद्धापूर्वक पाठ करने से मानसिक शांति, आध्यात्मिक उन्नति, सकारात्मक सोच तथा भगवान के प्रति भक्ति दृढ़ होने की मान्यता है।
धार्मिक अनुष्ठानों एवं शुभ अवसरों पर इसका पाठ विशेष रूप से मंगलकारी माना जाता है।
धार्मिक अनुष्ठानों एवं शुभ अवसरों पर इसका पाठ विशेष रूप से मंगलकारी माना जाता है।
How to Chant Shri Purush Suktam
Shri Purush Suktam should be recited with a calm mind, devotion, and proper pronunciation whenever possible.
Many devotees chant it during morning prayers, Vedic rituals, yajnas, temple worship, or other auspicious occasions.
The focus should remain on devotion and understanding rather than speed.
Many devotees chant it during morning prayers, Vedic rituals, yajnas, temple worship, or other auspicious occasions.
The focus should remain on devotion and understanding rather than speed.
श्री पुरुषसूक्ताचे पठण कसे करावे?
श्री पुरुषसूक्ताचे पठण स्वच्छ मनाने, श्रद्धेने आणि शक्य असल्यास योग्य उच्चारांसह करावे.
सकाळची पूजा, यज्ञ, धार्मिक विधी किंवा मंदिरातील उपासनेच्या वेळी याचे पठण करणे शुभ मानले जाते.
सकाळची पूजा, यज्ञ, धार्मिक विधी किंवा मंदिरातील उपासनेच्या वेळी याचे पठण करणे शुभ मानले जाते.
श्री पुरुषसूक्त का पाठ कैसे करें?
श्री पुरुषसूक्त का पाठ शांत मन, श्रद्धा और यथासंभव शुद्ध उच्चारण के साथ करना चाहिए।
प्रातःकालीन पूजा, वैदिक अनुष्ठान, यज्ञ अथवा मंदिर में इसका पाठ करना शुभ माना जाता है।
प्रातःकालीन पूजा, वैदिक अनुष्ठान, यज्ञ अथवा मंदिर में इसका पाठ करना शुभ माना जाता है।
Best Time to Recite Shri Purush Suktam
The best time to recite Shri Purush Suktam is during the early morning after daily prayers or during Vedic rituals and yajnas.
It is also traditionally recited during housewarming ceremonies, temple worship, festivals, and other auspicious occasions.
However, devotees may chant it at any time with sincere devotion.
It is also traditionally recited during housewarming ceremonies, temple worship, festivals, and other auspicious occasions.
However, devotees may chant it at any time with sincere devotion.
श्री पुरुषसूक्त पठणासाठी सर्वोत्तम वेळ
श्री पुरुषसूक्ताचे पठण ब्रह्ममुहूर्त, सकाळच्या पूजेनंतर किंवा वैदिक यज्ञ व धार्मिक विधींच्या वेळी करणे अत्यंत शुभ मानले जाते.
गृहप्रवेश, मंदिरातील पूजा आणि इतर शुभ प्रसंगीही याचे पठण केले जाते.
गृहप्रवेश, मंदिरातील पूजा आणि इतर शुभ प्रसंगीही याचे पठण केले जाते.
श्री पुरुषसूक्त के पाठ का सर्वोत्तम समय
श्री पुरुषसूक्त का पाठ ब्रह्म मुहूर्त, प्रातःकालीन पूजा, वैदिक यज्ञ तथा धार्मिक अनुष्ठानों के समय अत्यंत शुभ माना जाता है।
गृह प्रवेश, मंदिर पूजा और अन्य शुभ अवसरों पर भी इसका पाठ किया जाता है।
गृह प्रवेश, मंदिर पूजा और अन्य शुभ अवसरों पर भी इसका पाठ किया जाता है।
Spiritual Significance of Shri Purush Suktam
Shri Purush Suktam occupies a unique place in Vedic literature as it presents the Supreme Being as the source of all creation.
The hymn reminds devotees that every living being is part of the Divine and
encourages a life guided by humility,righteousness, devotion, and harmony.
Its timeless teachings continue to inspire seekers on the path of spiritual wisdom.
The hymn reminds devotees that every living being is part of the Divine and
encourages a life guided by humility,righteousness, devotion, and harmony.
Its timeless teachings continue to inspire seekers on the path of spiritual wisdom.
श्री पुरुषसूक्ताचे आध्यात्मिक महत्त्व
श्री पुरुषसूक्त हे वैदिक साहित्यातील अत्यंत महत्त्वाचे सूक्त मानले जाते.
परमपुरुषाच्या विश्वरूपाचे वर्णन करताना हे सूक्त सर्व सृष्टीतील एकात्मता, धर्म, भक्ती आणि आध्यात्मिक प्रगतीचा संदेश देते.
परमपुरुषाच्या विश्वरूपाचे वर्णन करताना हे सूक्त सर्व सृष्टीतील एकात्मता, धर्म, भक्ती आणि आध्यात्मिक प्रगतीचा संदेश देते.
श्री पुरुषसूक्त का आध्यात्मिक महत्व
श्री पुरुषसूक्त वैदिक साहित्य का एक अत्यंत महत्वपूर्ण सूक्त है।
यह परम पुरुष के विराट स्वरूप का वर्णन करते हुए समस्त सृष्टि की एकता, धर्म, भक्ति और आध्यात्मिक उन्नति का संदेश देता है।
यह परम पुरुष के विराट स्वरूप का वर्णन करते हुए समस्त सृष्टि की एकता, धर्म, भक्ति और आध्यात्मिक उन्नति का संदेश देता है।
Frequently Asked Questions (FAQs)
What is Shri Purush Suktam?
Shri Purush Suktam is one of the most sacred Vedic hymns found in the Rigveda (Mandala 10, Sukta 90).
It glorifies the Supreme Cosmic Being (Purusha) and beautifully explains the creation of the universe,
the unity of all existence, and the eternal principles of Sanatan Dharma.
It glorifies the Supreme Cosmic Being (Purusha) and beautifully explains the creation of the universe,
the unity of all existence, and the eternal principles of Sanatan Dharma.
Who composed Shri Purush Suktam?
Shri Purush Suktam is a revered Vedic hymn that forms part of the Rigveda. According to the Vedic tradition,
the hymns of the Rigveda were revealed to ancient sages (Rishis) through divine realization and have been preserved
through an unbroken oral tradition over thousands of years.
the hymns of the Rigveda were revealed to ancient sages (Rishis) through divine realization and have been preserved
through an unbroken oral tradition over thousands of years.
What are the benefits of Shri Purush Suktam?
Devotees believe that sincere recitation of Shri Purush Suktam promotes devotion, inner peace, gratitude,
spiritual understanding, and harmony. It is traditionally recited during Vedic rituals, yajnas, temple worship,
housewarming ceremonies, and other auspicious occasions to invoke divine blessings.
spiritual understanding, and harmony. It is traditionally recited during Vedic rituals, yajnas, temple worship,
housewarming ceremonies, and other auspicious occasions to invoke divine blessings.
When should Shri Purush Suktam be recited?
Shri Purush Suktam may be recited daily with devotion.
Many devotees prefer chanting it during the early morning, while it is also commonly recited during Vedic yajnas,
temple worship, festivals, housewarming ceremonies, and other auspicious religious occasions.
Many devotees prefer chanting it during the early morning, while it is also commonly recited during Vedic yajnas,
temple worship, festivals, housewarming ceremonies, and other auspicious religious occasions.
Can beginners recite Shri Purush Suktam?
Yes. Beginners may recite Shri Purush Suktam with faith and devotion.
Learning the correct pronunciation and understanding the meaning of the verses gradually enhances the spiritual experience.
Devotion and sincerity are considered more important than perfection.
Learning the correct pronunciation and understanding the meaning of the verses gradually enhances the spiritual experience.
Devotion and sincerity are considered more important than perfection.
Why is Shri Purush Suktam important in Sanatan Dharma?
Shri Purush Suktam occupies a unique place in Sanatan Dharma because
it presents the Supreme Being as the source of all creation and explains the unity of the universe.
Its teachings continue to inspire devotees to cultivate humility, righteousness, devotion, and spiritual wisdom.
it presents the Supreme Being as the source of all creation and explains the unity of the universe.
Its teachings continue to inspire devotees to cultivate humility, righteousness, devotion, and spiritual wisdom.
Conclusion
Shri Purush Suktam is one of the most revered Vedic hymns in Sanatan Dharma,
offering profound insights into the Supreme Cosmic Being and the origin of creation.
Beyond its poetic beauty, it inspires devotion, gratitude, harmony, and spiritual wisdom.
Whether recited during daily worship or on auspicious occasions,
Shri Purush Suktam continues to guide devotees toward a deeper understanding of the Divine and the timeless teachings of the Vedas.
May the blessings of the Supreme Lord bring peace, prosperity, and spiritual growth to all.
॥ ॐ तत्सत् ॥
॥ जय श्री हरि ॥
॥ जय श्री विष्णु ॥
🚩
offering profound insights into the Supreme Cosmic Being and the origin of creation.
Beyond its poetic beauty, it inspires devotion, gratitude, harmony, and spiritual wisdom.
Whether recited during daily worship or on auspicious occasions,
Shri Purush Suktam continues to guide devotees toward a deeper understanding of the Divine and the timeless teachings of the Vedas.
May the blessings of the Supreme Lord bring peace, prosperity, and spiritual growth to all.
॥ ॐ तत्सत् ॥
॥ जय श्री हरि ॥
॥ जय श्री विष्णु ॥
🚩
Explore More Devotional Content On Shri Ram Kaaj
•Shrimad Bhagavad Gita
• Aartis – Sacred devotional songs of Hindu deities
• Chalisas – Forty-verse hymns for daily worship
• Mantras – Powerful chants for peace and strength
• Stuti And Stotras – Vedic hymns and praises of the Divine
Available Powerful Hindu Text's
Shri Ganesh 21 Names | गणेश एकविंशति नामावली
Ganpati Aarti – Sukhkarta Dukhharta | गणपती आरती
Ganesh Aarti – Jai Ganesh Jai Ganesh Deva | गणेश आरती
Om Jai Jagdish Hare Aarti | ॐ जय जगदीश हरे
Shri Ram Chalisa | श्री राम चालीसा
Shri Shiv Chalisa | श्री शिव चालीसा
Hanuman Chalisa | हनुमान चालीसा
Shri Shani Dev Chalisa | श्री शनि देव चालीसा
Shri Purush Suktam | श्री पुरुषसूक्त
Shri Swami Samarth Tarak Mantra | श्री स्वामी समर्थ तारक मंत्र
Shri Gajanan Maharaj Bavanni | श्री गजानन महाराज बावन्नी
Shri Saptashrungi Mata Mantra | श्री सप्तश्रृंगी माता मंत्र
Shri Gayatri Mata Mantra | श्री गायत्री माता मंत्र
Shri Suktam | श्री सूक्त
Maha Mrityunjaya Mantra | महामृत्युंजय मंत्र
Sankat Mochan Hanuman Ashtak | श्री संकट मोचन हनुमान अष्टक
Shri Bajrang Baan | बजरंग बाण
Shri Kaal Bhairav Ashtakam | श्री काल भैरव अष्टकम्
Shri Sai Baba 11 Vachan | श्री साई बाबा के 11 वचन
Shri Ram Raksha Stotra | श्री रामरक्षा स्तोत्र
Shri Ram Stuti | श्री राम स्तुति
Shri Shiv Tandav Stotram | श्री शिव तांडव स्तोत्र
Ganpati Aarti – Sukhkarta Dukhharta | गणपती आरती
Ganesh Aarti – Jai Ganesh Jai Ganesh Deva | गणेश आरती
Om Jai Jagdish Hare Aarti | ॐ जय जगदीश हरे
Shri Ram Chalisa | श्री राम चालीसा
Shri Shiv Chalisa | श्री शिव चालीसा
Hanuman Chalisa | हनुमान चालीसा
Shri Shani Dev Chalisa | श्री शनि देव चालीसा
Shri Purush Suktam | श्री पुरुषसूक्त
Shri Swami Samarth Tarak Mantra | श्री स्वामी समर्थ तारक मंत्र
Shri Gajanan Maharaj Bavanni | श्री गजानन महाराज बावन्नी
Shri Saptashrungi Mata Mantra | श्री सप्तश्रृंगी माता मंत्र
Shri Gayatri Mata Mantra | श्री गायत्री माता मंत्र
Shri Suktam | श्री सूक्त
Maha Mrityunjaya Mantra | महामृत्युंजय मंत्र
Sankat Mochan Hanuman Ashtak | श्री संकट मोचन हनुमान अष्टक
Shri Bajrang Baan | बजरंग बाण
Shri Kaal Bhairav Ashtakam | श्री काल भैरव अष्टकम्
Shri Sai Baba 11 Vachan | श्री साई बाबा के 11 वचन
Shri Ram Raksha Stotra | श्री रामरक्षा स्तोत्र
Shri Ram Stuti | श्री राम स्तुति
Shri Shiv Tandav Stotram | श्री शिव तांडव स्तोत्र
